Choceň - Ústí nad Orlicí - Letohrad - Pastviny - Kláštěrec nad Orlicí - České Petrovice - Bartošovice v Orlických horách - Orlické Záhoří - Šerlich - Skuhrov nad Bělou - Rychnov nad Kněžnou - Doudleby nad Orlicí - Choceň
Ráno vstávám zhruba v 7 a připravuju si věci na výlet. Původní plán vyrazit ve tři čtvrtě na 8 rychle vybouchne hlavně kvůli mému dlouhému rannímu "startování". V půl 9 konečně vytáhnu kolo a zjistím, že bych ho ještě měla dopumpovat, takže definitivně vyrazím o hodinu později oproti původní "hodině H".
Najíždím na cyklostezku vedoucí z Chocně přes Ústí nad Orlicí až do Letohradu prakticky po rovině (podél řeky jak taky jinak). V Letohradu sjíždím z cyklostezky a zatáčím po silnici směrem na Pastviny přes nepříliš oblíbený kopec Šedivec. Vcelku v pohodě vyjedu na vrchol a sjíždím do Pastvin (ještě přes 1 kopec). Přejíždím přes hráz přehradu a mířím do Klášterce nad Orlicí, kde si v tamním konzumu kupuju nějaké pití.
Z Klášterce absolvuju 6 kilometrové stoupání do Českých Petrovic, odkud už prakticky stále z kopce jedu do Bartošovic v Orlických horách, kde zastavuju na oběd. Z Bartošovic pokračuju po příjemné cestě přes Neratov, kde míjím krásný kostel, až do Orlického Záhoří, odkud teprve začíná ta správná "rekreace".:-)
Silnice docela prudce a vytrvale stoupá z Orlického Záhoří až nahoru na Šerlich (1026 m. n m.). V tomto kopci se několikrát přesvědčím, že čeští řidiči jsou s prominutím "prasata". Když se těsně kolem mě prořítí "vytuněné" BMW s pražskou poznávací značkou, začínám nadávat. Po chvíli se "vypovídám" a pak už dojíždím na parkoviště pod Šerlichem, odkud už je to na vrchol jen kousíček. Po cestě na vrchol míjím bíle oblečenou dámu, která se na moje odění (kraťasy, tričko a SPD tretry) dívá vyloženě s odporem a mě je jasné, že podle jejích měřítek jsem hluboko "pod její úrovní. (Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby k ní patřilo to BMW.
Opět nasedám na kolo a už na mě čeká nekonečně dlouhý sjezd přes Skuhrov nad Bělou až do Rychnova. Z Rychnova jedu po hlavní silnici, což ve 2 odpoledne je trochu o život, naštěstí když vyjedu na kopec nad Rychnovem, můžu přejet na druhou stranu silnice, kde je zcela nová cyklostezka, po které dojedu až do Doudleb nad Orlicí, odkud jedu nacvičenou "letní zkratkou".
Z Doudleb je tam pěkně výživné stoupání, které se mi po dlouhém sjezdu a rovinách vůbec nelíbí:-). Konečně vyjedu na vrchol a rovným sjezdem (směr je rovně, profil dolů:-) sjedu zpátky na hlavní silnici a objevím se těsně před Svídnicí. Ze Svídnice jedu už klasicky přes Krchleby a Přestavlky směr Choceň.
Pokud se mi celou letošní sezónu "kolové" defekty vyhýbaly, protože "kdo umí, umí", tak dneska jsem si to vybrala i s úroky. Asi 2 kilometry od Chocně je vesnice Skořenice, ze které je směrem na Choceň opravdu velmi krátké stoupání. V tomto stoupání mi najednou cosi prasklo pod nohou, že jsem si málem rozbila "úsměv, pak už jen koukám a to "cosi" byla klika vedoucí ze středu kola k pedálu.Něco takového jsem ještě neviděla...Posbírám ze silnice součástky, dovedu kolo na vrchol kopce, nasednu na něj a souměrným houpáním obou nohou ho rozjedu tak, abych na něm mohla sjet kopec do Běstovic, které už patří k Chocni.
Poté už mě čekají jen zhruba 2 kilometry "pěšmo" domů.
Aby toho nebylo málo, tak při téhle pěší cestě ještě píchnu zadní kolo. Prostě, "když se daří".
