Napsal: Terry Pratchett
Přeložil: Jan Kantůrek
Vydalo: Nakladatelství Talpress
Ilustroval: Paul Kidby
Děj:
Barbar Čingis Cohen (od díla Zajímavé časy rovněž císař Achátové říše) se vydává za svým posledním velkým dobrodružstvím. Spolu se svým mečem a velmi starými přáteli, kde slova "velmi starými" platí absolutně, se vydává na nejvyšší horu Zeměplochy Cori Celesti, aby předstoupil před své bohy a vrátil jim to, co jim první hrdina ukradl (tak nějak ve smrtící podobě, koneckonců byl Barbar), a aby se pomstil. Nelíbí se mu totiž, jak nechávají bohové lidi zestárnout a zemřít.
Pokud ale Cohen uspěje (a minulost napovídá, že uspěje), bude to znamenat konec světa. Někdo se tudíž musí pokusit Cohena a jeho Stříbrnou hordu zastavit.
Proto Achátová říše vyslala do Anhk-Morporku (hlavního města Zeměplochy) něco jako tísňové volání, aby Cohena a jeho hordu někdo zastavil. Neviditelná univerzita (univerzita magie) musí tedy bezodkladně sestavit "tým" s úkolem zabránit Cohenovi předstoupit před bohy.
Na jedné straně hora Cori Celesti s božstvem a Osudem, který "nikdo neošidí", na druhé straně výprava z Neviditelné univerzity a Barbar Cohen a jeho horda uprostřed:-) To jsou hráči knihy Poslední hrdina (Last Hero).
Ukázka: (T. Pratchett: Poslední hrdina, Talpress, 2003)
Osud hodil kostku na desku. "Šest," řekl, aniž spustil z Cohena oči.
"Jasně," přikývl Cohen. "Takže já musím mít taky šest, žejo?"
Osud se usmál. "Vždyť jsi přece bůh. A bohové hrají na výhru. Ty, ó mocný, musíš hodit sedm."
"Sedm?" vyděsil se minstrel.
"Nevidím, jak by něco takovýho mohlo dělat potíže osobě, která tady dlí právem boha."
Cohen obracel kostku v ruce. Měla, jako každá kostka, šest stran.
"Řekl bych, že něco takového by mohlo dělat potíže," přikývl nakonec, "ale samozřejmě jen smrtelníkům."
Jednou nebo dvakrát vyhodil kostku do vzduchu. "Takže sedm?" řekl.
"Sedm," přikývl Osud.
"Bude to tak, tak," zabručel Cohen.
Minstrel se na něj podíval a cítil, jak mu naskakuje husí kůže na zádech.
"Budeš si pamatovat, že jsem to řekl?" podíval se na něj Cohen.
Obrázek stažen z http://my.opera.com/zapfod/albums/showpic.dml?album=2863112&picture=48638032
sobota 27. srpna 2011
Úžasná Zeměplocha Terryho Pratchetta
Sir Terry Pratchett
- narozen 28.4.1948 v anglickém hrabství Buckingham
- anglický autor fantasy, známý především svou sérií knih Úžasná Zeměplocha (Discworld), které do češtiny překládá Jan Kantůrek a vydává je nakladatelství Talpress
- ke konci roku 2007 byla Pratchettovi diagnostikována Alzheimerova choroba
- 1.1.2009 - byl Terry Pratchett povýšen královnou Alžbětou II. do rytířského stavu (Sir Terry Pratchett)
- v roce 2009 Terry Pratchett oznámil, že hodlá podstoupit eutanázii než nemoc dosáhne kritického stádia
- v roce 2010 byl vybrán, aby přednesl přednášku Richarda Dimblebyho, kterou od roku 1972 přednáší nějaká významná osobnost na aktuální téma (více na http://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Dimbleby_Lecture)
- přednáška se jmenovala "Shaking Hands with Death" ("Potřást si rukou se smrtí/se Smrtěm")
- první "zeměplošná" kniha Barva kouzel (The Colour of Magic) vyšla v roce 1983 a od tohoto roku se série z tohoto světa rozrůstá a inspiruje řadu různých projektů (některé knihy byly i zfilmovány do podoby televizních filmů, například výše zmíněná Barva kouzel nebo Otec Prasátek)
- knihy ze Zeměplochy je možno rozdělit do několika cyklů:
1) knihy o Mrakoplašovi (Mrakoplaš je nedostudovaný mág, který je naprosto neschopný použít jakékoliv kouzlo, ale má jednu skvělou schopnost, dokáže přežít. V knihách o Mrakoplašovi se často rovněž vyskytují mágové z Neviditelné univerzity kouzel)
2) knihy o čarodějkách (Tento cyklus poopisuje životy čarodějek Bábi Zlopočasné, Stařenky Oggové a Magráty Česnekové, ke kterým se časem přidává ještě Anežka Nulíčková)
3) knihy o Smrťovi (Smrť je tradiční kostlivec, který na Zeměploše zajišťuje absolutní spravedlnost pro všechny lidi a stvoření bez výjimky. Smrť se dále vyskytuje jako vedlejší postava ve všech knihách ze Zeměplochy, kromě Svobodného národa)
4) knihy s Městskou hlídkou (Příběhy zabývající se anhkmorporskou obdovou policie Městské hlídky, jejímž velitelem je Samuel Elánius, který vyznává názor: "Nebojuj, ale když bojuješ, bojuj tak, abys vyhrál.")
5) knihy o Toničce bolavé (Hlavní postavou těchto knih je Tonička Bolavá spřátelená se zvláštními tvory, známými pod jménem Nac Mac Fíglové)
6) knihy o Vlahoši von Rosretovi (Vlahoš von Rosret je bývalý zločinec, který byl proti své vůli a podle vůle Patricije polepšen a povýšen)
7) knihy o Barbarovi Čingisi Cohenovi a jeho Stříbrné hordě (Barbar Cohen a jeho Stříbrná horda jsou staříci, kteří nedělali nikdy nic jiného než "barbarství", a proto jsou v něm neporazitelní. Na první pohled se možná může stát, že tato banda vychrtlích staříků je až roztomile neškodná, ale i tady platí rčení: "Zdání klame", se stoprocentní platností.)
8) jiné (Knihy, ve kterých se výše uvedené skupiny postav nevyskytují, nebo pouze jako postavy vedlejší. Mezi tyto tituly patří např.: Pyramidy, Pravda nebo Malí bohové)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Terry_Pratchett
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bplocha
Úžasná Zeměplocha (Discworld)
Jsme ve světě, kterým neni Zeměkoule ale Zeměplocha, kterou na hřbetech drží 4 sloni, stojící na krunýři Velké A'Tuin. Velká A'Tuin je želva, jejíž krunýř je poprášen ledovými zbytky komet, zbrázděn krátery po nárazech meteoritů a s očima světélkujícíma rozptýlenou zářivou energií.
Životy lidí a všech jiných stvoření Zeměplochy mají pod palcem Bohové a Osud sídlící na nejvyšší hoře Zeměplochy Cori Celesti, kteří svými hrami tyto životy řídí, a jak je známo Osud vždycky vyhrává.... (nebo aspoň ve většině případů:-)).
Dalo by se říct, že veškerou "absolutní" spravedlnost na Zeměploše obstarává starý dobrý Smrť, jehož bezchybné služby "ocení" nakonec všechna žijící stvoření a je to také vlastně jediná věc, kterou si všichni mohou být 100% jistí.
Obrázek stažen z http://www.google.cz/imgres?q=discworld&hl=cs&gbv=2&tbm=isch&tbnid=Qnaqmi7awiUFEM:&imgrefurl=http://groups.yahoo.com/group/Disc/message/5347&docid=4aDRBzREYs9nLM&w=1024&h=768&ei=eLhYTt_oKcj04QTwl-msBQ&zoom=1&iact=rc&dur=440&page=1&tbnh=121&tbnw=163&start=0&ndsp=25&ved=1t:429,r:10,s:0&tx=72&ty=52&biw=1280&bih=710
- narozen 28.4.1948 v anglickém hrabství Buckingham
- anglický autor fantasy, známý především svou sérií knih Úžasná Zeměplocha (Discworld), které do češtiny překládá Jan Kantůrek a vydává je nakladatelství Talpress
- ke konci roku 2007 byla Pratchettovi diagnostikována Alzheimerova choroba
- 1.1.2009 - byl Terry Pratchett povýšen královnou Alžbětou II. do rytířského stavu (Sir Terry Pratchett)
- v roce 2009 Terry Pratchett oznámil, že hodlá podstoupit eutanázii než nemoc dosáhne kritického stádia
- v roce 2010 byl vybrán, aby přednesl přednášku Richarda Dimblebyho, kterou od roku 1972 přednáší nějaká významná osobnost na aktuální téma (více na http://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Dimbleby_Lecture)
- přednáška se jmenovala "Shaking Hands with Death" ("Potřást si rukou se smrtí/se Smrtěm")
- první "zeměplošná" kniha Barva kouzel (The Colour of Magic) vyšla v roce 1983 a od tohoto roku se série z tohoto světa rozrůstá a inspiruje řadu různých projektů (některé knihy byly i zfilmovány do podoby televizních filmů, například výše zmíněná Barva kouzel nebo Otec Prasátek)
- knihy ze Zeměplochy je možno rozdělit do několika cyklů:
1) knihy o Mrakoplašovi (Mrakoplaš je nedostudovaný mág, který je naprosto neschopný použít jakékoliv kouzlo, ale má jednu skvělou schopnost, dokáže přežít. V knihách o Mrakoplašovi se často rovněž vyskytují mágové z Neviditelné univerzity kouzel)
2) knihy o čarodějkách (Tento cyklus poopisuje životy čarodějek Bábi Zlopočasné, Stařenky Oggové a Magráty Česnekové, ke kterým se časem přidává ještě Anežka Nulíčková)
3) knihy o Smrťovi (Smrť je tradiční kostlivec, který na Zeměploše zajišťuje absolutní spravedlnost pro všechny lidi a stvoření bez výjimky. Smrť se dále vyskytuje jako vedlejší postava ve všech knihách ze Zeměplochy, kromě Svobodného národa)
4) knihy s Městskou hlídkou (Příběhy zabývající se anhkmorporskou obdovou policie Městské hlídky, jejímž velitelem je Samuel Elánius, který vyznává názor: "Nebojuj, ale když bojuješ, bojuj tak, abys vyhrál.")
5) knihy o Toničce bolavé (Hlavní postavou těchto knih je Tonička Bolavá spřátelená se zvláštními tvory, známými pod jménem Nac Mac Fíglové)
6) knihy o Vlahoši von Rosretovi (Vlahoš von Rosret je bývalý zločinec, který byl proti své vůli a podle vůle Patricije polepšen a povýšen)
7) knihy o Barbarovi Čingisi Cohenovi a jeho Stříbrné hordě (Barbar Cohen a jeho Stříbrná horda jsou staříci, kteří nedělali nikdy nic jiného než "barbarství", a proto jsou v něm neporazitelní. Na první pohled se možná může stát, že tato banda vychrtlích staříků je až roztomile neškodná, ale i tady platí rčení: "Zdání klame", se stoprocentní platností.)
8) jiné (Knihy, ve kterých se výše uvedené skupiny postav nevyskytují, nebo pouze jako postavy vedlejší. Mezi tyto tituly patří např.: Pyramidy, Pravda nebo Malí bohové)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Terry_Pratchett
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bplocha
Úžasná Zeměplocha (Discworld)
Jsme ve světě, kterým neni Zeměkoule ale Zeměplocha, kterou na hřbetech drží 4 sloni, stojící na krunýři Velké A'Tuin. Velká A'Tuin je želva, jejíž krunýř je poprášen ledovými zbytky komet, zbrázděn krátery po nárazech meteoritů a s očima světélkujícíma rozptýlenou zářivou energií.
Životy lidí a všech jiných stvoření Zeměplochy mají pod palcem Bohové a Osud sídlící na nejvyšší hoře Zeměplochy Cori Celesti, kteří svými hrami tyto životy řídí, a jak je známo Osud vždycky vyhrává.... (nebo aspoň ve většině případů:-)).
Dalo by se říct, že veškerou "absolutní" spravedlnost na Zeměploše obstarává starý dobrý Smrť, jehož bezchybné služby "ocení" nakonec všechna žijící stvoření a je to také vlastně jediná věc, kterou si všichni mohou být 100% jistí.
Obrázek stažen z http://www.google.cz/imgres?q=discworld&hl=cs&gbv=2&tbm=isch&tbnid=Qnaqmi7awiUFEM:&imgrefurl=http://groups.yahoo.com/group/Disc/message/5347&docid=4aDRBzREYs9nLM&w=1024&h=768&ei=eLhYTt_oKcj04QTwl-msBQ&zoom=1&iact=rc&dur=440&page=1&tbnh=121&tbnw=163&start=0&ndsp=25&ved=1t:429,r:10,s:0&tx=72&ty=52&biw=1280&bih=710
středa 4. května 2011
Rychle a zběsile 5 (Fast Five)
Režie: Justin LinHlavní role: Vin Diesel, Paul Walker, Jordana Brewster, Dwayne Johnson, Tyrese Gibson
Recenze:
Pokud rychlý a zběsilý Dominic Toretto (Vin Diesel) se svým parťákem Brianem O'Connorem (Paul Walker) a sestrou Miou Toretto (Jordana Brewster) sedí za volantem, zašlapává plyn k podlaze, jednou rukou řídí a druhou likviduje záporáka, je všechno v pohodě. I ten děj plyne a myslím si, že z tohoto pohledu se jedná o jeden z nejlepších dílů celé série. Ale když dojde na mluvení, jde celý film i se všemi hvězdami "do kytek".
Situace typu: Stojí dva u auta, jeden se zdánlivě hrabe v motoru, ale nic ve skutečnosti neopravuje. Do toho jeho parťák nasadí snaživý dramatický výraz a pokusí se rozpoutat vážnou konverzaci ve stylu: "Jaké máš vzpomínky na svého otce...?"
Přesně tohle jsou dialogy, ze kterých vás rozbolí hlava a zároveň přijdete o ten pozitivní dojem z akčního nářezu, od kterého přece nikdo neočekává nějaké hluboké myšlenky, tam má přece jít jen o rychlá auta, řvoucí motory, skřípející brzdy a propocená trika hlavních hrdinů připomínající špinavé tílko Johna McClaina ze Smrtonosné pasti (Die Hard, Bruce Willis).
Nicméně naštěstí i tady stále hodně převažuje to, co se od filmu akční série Rychle a zběsile očekává a na ty snahy o hlubokomyslnou konverzaci přece jen nezbývá tolik času a prostoru:-). (4/5)
Děj:
Tentokrát se silniční běsnění celosvětově známé akční série Rychle a zběsile (Fast and Furious) přesunulo do brazilského Ria. Přesně tam totiž před spravedlností utekli: "kladný padouch":-) Dom Toretto (Vin Diesel), bývalý agent FBI Brian O'Connor (Paul Walker) a Dominicova sestra Mia Toretto (Jordana Brewster). Do Ria tři uprchlíci nepřijeli náhodou. Přivedl je sem šílený plán plán, na jehož konci je čeká svoboda. Jenže cíl plánu v hodnotě 100 miliónů dolarů je ukryt v trezoru policejní stanice. Proto Brian a Dominic do Ria povolají všechny své bývalé parťáky z minulých dílů série (vrací se i Tyrese Gibson ze druhého dílu). Ani tohle ale úspěch nemusí zajistit, zvlášť když proti nim stojí zkorumpovaný narkobaron a také drsný federální agent Luke Hobbs s tváří další akční hvězdy Dwayna Johnsona, který se nevzdává a neprohrává. Jenomže pokud umíte jezdit v autě tak jako nikdo, můžete se vysekat i ze situací, které by pro jiné znamenaly konec.:-)Shlédněte trailer: http://www.youtube.com/watch?v=FDOBLS8m2yE
úterý 3. května 2011
Černá labuť (Black Swan)
Režie: Darren Aronofsky
Hlavní role: Natalie Portman, Mila Kunis, Vincent Cassel, Winona Ryder
Recenze:
Academy Award 2010:
Herečka v hlavní roli: Natalie Portman
Psychologické drama a Darren Aronofsky, nic nového pod sluncem. Pravdou je, že film má určitou atmosféru, která se postupně stupňuje (se vzrůstajícími paranoidními představami hlavní postavy) a kterou jen podtrhuje šedivé prostředí filmu (ať už deštivé počasí, pochmurné ulice New Yorku nebo tmavé chodby baletního studia). Že si Natalie Portman Oscara za hlavní ženskou roli rozhodně zasloužila (ať to bylo s baletními scénami jakkoli) je bez debat. Ale že by se kolem Černé labutě musel dělat takový humbuk mě připadá přehnané. Možná to je proto, že moc baletních psycho thrillerů není, nebo proto, že na režisérskou židli usedl Darren Aronofsky, ale že by to byl zas takový zázrak... Králova řeč (The King's Speech) mě "poznamenala" mnohem víc a jsem ráda, že stejný názor sdíli i Filmová Akademie. Tečka. (4/5)
Děj:
Psychologické drama odehrávající se v New Yorku, převážně v baletním studiu, kde se baleríny připravují na novou adaptaci Labutího jezera. Jednou z adeptek na hlavní roli je Nina Sayers (Natalie Portman), která čeká na svojí první velkou "zlomovou" roli. Zatančit Bílou labuť je pro ni hračka, ovšem součástí role je i Černá labuť, která je pro Ninu něo jako noční můra v reálu. I přesto, že to po konkurzu nevypadalo, Nina hlavní roli dostane a začne se připravovat pod vedením baletního mistra (Vincent Cassel) na premiéru. Čím víc se premiéra blíží, tím víc začíná mít Nina paranodiní představy. Má pocit, že její hlavní konkurentka Lily (Mila Kunis) chce její roli dostat stůj co stůj. Paranoia hlavní hrdinky se prohloubí do schizofrenických představ poté, co se dozví, že právě Lily jí má v představení alternovat. Jak se nakonec Nina se vším vypořádá nebo nevypořádá odhalí finálové premiérové představení....
Hlavní role: Natalie Portman, Mila Kunis, Vincent Cassel, Winona Ryder
Recenze:
Academy Award 2010:
Herečka v hlavní roli: Natalie Portman
Psychologické drama a Darren Aronofsky, nic nového pod sluncem. Pravdou je, že film má určitou atmosféru, která se postupně stupňuje (se vzrůstajícími paranoidními představami hlavní postavy) a kterou jen podtrhuje šedivé prostředí filmu (ať už deštivé počasí, pochmurné ulice New Yorku nebo tmavé chodby baletního studia). Že si Natalie Portman Oscara za hlavní ženskou roli rozhodně zasloužila (ať to bylo s baletními scénami jakkoli) je bez debat. Ale že by se kolem Černé labutě musel dělat takový humbuk mě připadá přehnané. Možná to je proto, že moc baletních psycho thrillerů není, nebo proto, že na režisérskou židli usedl Darren Aronofsky, ale že by to byl zas takový zázrak... Králova řeč (The King's Speech) mě "poznamenala" mnohem víc a jsem ráda, že stejný názor sdíli i Filmová Akademie. Tečka. (4/5)
Děj:
Psychologické drama odehrávající se v New Yorku, převážně v baletním studiu, kde se baleríny připravují na novou adaptaci Labutího jezera. Jednou z adeptek na hlavní roli je Nina Sayers (Natalie Portman), která čeká na svojí první velkou "zlomovou" roli. Zatančit Bílou labuť je pro ni hračka, ovšem součástí role je i Černá labuť, která je pro Ninu něo jako noční můra v reálu. I přesto, že to po konkurzu nevypadalo, Nina hlavní roli dostane a začne se připravovat pod vedením baletního mistra (Vincent Cassel) na premiéru. Čím víc se premiéra blíží, tím víc začíná mít Nina paranodiní představy. Má pocit, že její hlavní konkurentka Lily (Mila Kunis) chce její roli dostat stůj co stůj. Paranoia hlavní hrdinky se prohloubí do schizofrenických představ poté, co se dozví, že právě Lily jí má v představení alternovat. Jak se nakonec Nina se vším vypořádá nebo nevypořádá odhalí finálové premiérové představení....
úterý 19. dubna 2011
Záchranáři (The Guardian)
Režie: Andrew Davis
Hlavní role: Kevin Costner, Ashton Kutcher, Neal McDonough, Sela Ward
Recenze:
Film o drsném "povolání" elitních záchranářů pobřežní stráže, aneb Ashton Kutcher "trochu jinak". Charismatický Kevin Costner, který tentokrát nehraje drsňáka z oceli, který přežije úplně všechno (scénárista si správně uvědoml, že i Kevin jednou zestárne), ale i přesto je tato role Costnerovi "ušitá na míru". Ať už se jedná o scény s drsným instruktorem, nebo o ty ze záchraných akcí. Ashton Kutcher tady nevystupuje jen coby "ozdoba filmu" a kupodivu mu ta role docela sedla. K režii není co dodat, film plynule ubýhá a až na pár zádrhelů (scén, které si mohli filmaři nechat od cesty) je to dílo vcelku povedené. (4/5)
Děj:
Ben Randall (Kevin Costner) je jedním z elitních záchranářů pobřežní hlídky. Při jednom zásahu v obrovské bouři však nešťastnou náhodou ztratí celý svůj tým vinou pádu doprovodného vrtulníku. On, jako jediný, se zachrání a proti své vůli je na chvíli přeřazen jako nejvyšší instruktor do výcvikového centra mladých adeptů. Zde celý program obrátí vzhůru nohama, když zde k výcviku začne praktikovat značně "nekonvenční", drsné metody. Jeho jediným cílem je zmenšit rozdíl mezi realitou "v terénu" a v klidném výcvikovém prostředí na minimum.
Zde se také setká s namyšleným plaveckým šamiónem Jakem Fischerem (Ashton Kutcher), u něhož rozpozná mimořádný talent a potenciál stát se "nejlepším z nejlepších". Pokud se ovšem Jake dokáže vyrovnat se svou minulostí, s bojem o život nejen svůj, ale také tonoucího, s nepřízní počasí a rozbouřeným mořem a také s nutností učinit správné a rychlé rozhodnutí, které může rozhodnout úplně o všem.
Jak dopadne tenhle struhjící boj o přežití a záchranu se dozvíte ve strhujícím finále (alternativní konec je možno shlédnout v bonusové výbavě doprovodného DVD).
Hlavní role: Kevin Costner, Ashton Kutcher, Neal McDonough, Sela Ward
Recenze:
Film o drsném "povolání" elitních záchranářů pobřežní stráže, aneb Ashton Kutcher "trochu jinak". Charismatický Kevin Costner, který tentokrát nehraje drsňáka z oceli, který přežije úplně všechno (scénárista si správně uvědoml, že i Kevin jednou zestárne), ale i přesto je tato role Costnerovi "ušitá na míru". Ať už se jedná o scény s drsným instruktorem, nebo o ty ze záchraných akcí. Ashton Kutcher tady nevystupuje jen coby "ozdoba filmu" a kupodivu mu ta role docela sedla. K režii není co dodat, film plynule ubýhá a až na pár zádrhelů (scén, které si mohli filmaři nechat od cesty) je to dílo vcelku povedené. (4/5)
Děj:
Ben Randall (Kevin Costner) je jedním z elitních záchranářů pobřežní hlídky. Při jednom zásahu v obrovské bouři však nešťastnou náhodou ztratí celý svůj tým vinou pádu doprovodného vrtulníku. On, jako jediný, se zachrání a proti své vůli je na chvíli přeřazen jako nejvyšší instruktor do výcvikového centra mladých adeptů. Zde celý program obrátí vzhůru nohama, když zde k výcviku začne praktikovat značně "nekonvenční", drsné metody. Jeho jediným cílem je zmenšit rozdíl mezi realitou "v terénu" a v klidném výcvikovém prostředí na minimum.Zde se také setká s namyšleným plaveckým šamiónem Jakem Fischerem (Ashton Kutcher), u něhož rozpozná mimořádný talent a potenciál stát se "nejlepším z nejlepších". Pokud se ovšem Jake dokáže vyrovnat se svou minulostí, s bojem o život nejen svůj, ale také tonoucího, s nepřízní počasí a rozbouřeným mořem a také s nutností učinit správné a rychlé rozhodnutí, které může rozhodnout úplně o všem.
Jak dopadne tenhle struhjící boj o přežití a záchranu se dozvíte ve strhujícím finále (alternativní konec je možno shlédnout v bonusové výbavě doprovodného DVD).
středa 13. dubna 2011
2. Volejbalový ples
Stejně jako minulý rok jsme s kamarádkami a zároveň spoluhráčkami z choceňského volejbalového klubu uspořádaly ples k příležitosti ukončení sezóny. Stejně jako minulý rok se konal začátkem dubna (konkrétně 8.4. 2011). Stejně jako minulý rok jsme ho "umístily" do malého choceňského sálu zvaného "Na Rychtě". A stejně jako minulý rok jsme spolu z pár odvážlivci z řad mužů:-) nacvičili předtančení.
Loňské předtančení s tématem "spartakiáda" se setkalo s obrovským ohlasem, tudíž i letos jsme chtěli přijít s něčím originálním. Dohodli jsme se, že se jak hudba tak styl musí od loňského roku hodně odlišovat, protože jinak bychom se setkali pouze se srovnáním, které sice nastalo i tak, ale je přece jenom těžší porovnávat 2 naprosto odlišné "hudebně-taneční čísla":-).
Nejenom proto jsme si za písničku (po loňských Poupatech od Michala Davida) vybrali mix "profláklých" písniček z filmů Flashdance a Horečka sobotní noci (Saturday Night Fever - John Travolta). I díky tomu bylo nacvičování příjemnější. Abyste si to nevyložili nějak špatně, sranda byla v obou případech, ale když podesáté slyšíte Poupata, začíná to být přece jen trochu moc. Neříkám, že disko-trisko z Horečky sobotní noci je můj šálek kávy, ale po Poupatech to byla "procházka růžovým sadem".
Takže do všech příprav okolo sálu, kapely, zvukaře, tomboly, lístků a škemrání u sponzorů jsme se scházeli a snažili se něco secvičit. Každá bitva potřebuje generála, tudíž i my jsme do naší války s tanečními pohyby a kreacemi pořebovali velení (zvlášť část s absolutním hudbením hluchem, do které se hrdě hlásím:-)). Celé předtančení, nebo aspoň základ (na detailech jsme se podíleli všichni) vymyslela kamarádka Majda, které jsem tuhle roli vůbec nezáviděla. Zvlášť když na scénu "nakráčela" pánská část, respektive její hlavní představitel, shodou okolností hlavní postava předtančení, který měl pořád "plnou hubu keců" a to i poslední den před plesem, kdy už na nějaké zásadní změny v choreografii a "nedej bože" v hudbě bylo opravdu trochu pozdě...
Nakonec jsme to ale nějak "splácali".:-)
Tím ale starosti nekončily. Nejvíce času nám nakonec zabralo balení lístků do tomboly. Minulý rok jsme totiž "tombolních lístků měly asi 1000, což se prodalo během hodiny. Tudíž jsme se rozhodly, že jich letos uděláme víc. Každý lístek jsme smotávaly a vsouvaly do brček, což je dost "piplačka". Poslední lístky jsme domotaly okolo desáté hodiny večerní den před plesem:-).
Na pátek, tzn. den plesu, jsme si mezi sebou rozdělily zbývající úkoly, které bylo ještě potřeba zvládnout. Dost jsme toho udělaly předem (víc než minulý rok), ale jak já byla naivní, když jsem si myslela, že všechno v pátek v pohodě stihnu. Vstávala jsem o půl 8 a už zhruba od tři čtvrtě na 8 jsem nestíhala:-D. Navíc jsem pořád přemýšlela, co všechno nemám... To se nakonec vyvrbilo do (bez nadsázky) zázraku, že jsem zapomněla jen vzít toastovač, což se dalo celkem snadno spravit:-) Naštěstí...
I přes celkem hladký průběh příprav plesu, až na pár maličkostí, jsme měly všechno připraveno v 6, přičemž ples začínal v 7. Ale hodina je celkem pohodová rezerva na převlečení a zkulturnění se:-)
V 7 bylo tudíž všechno "ready" a ples mohl začít.
S pohledem zpět celý ples proběhl hladce a byla to vlastně skvělá akce. I to předtančení nakonec mělo obrovský úspěch, dokonce jsme ho museli opakovat:-) (stejně jako minulý rok)... Nezbývá než doufat, že se plesová tradice udrží a že všechny plesy budou stejně dobré nebo dokonce ještě lepší:-)
Pozn.:
Pokud Vás zajímá předtančení:
Poupata (Michal David) a choceňská Spartakiáda: http://www.youtube.com/watch?v=m55a15DYYGY
Horečka sobotní noci a Flashdance: (ještě dodám:-))
Loňské předtančení s tématem "spartakiáda" se setkalo s obrovským ohlasem, tudíž i letos jsme chtěli přijít s něčím originálním. Dohodli jsme se, že se jak hudba tak styl musí od loňského roku hodně odlišovat, protože jinak bychom se setkali pouze se srovnáním, které sice nastalo i tak, ale je přece jenom těžší porovnávat 2 naprosto odlišné "hudebně-taneční čísla":-).
Nejenom proto jsme si za písničku (po loňských Poupatech od Michala Davida) vybrali mix "profláklých" písniček z filmů Flashdance a Horečka sobotní noci (Saturday Night Fever - John Travolta). I díky tomu bylo nacvičování příjemnější. Abyste si to nevyložili nějak špatně, sranda byla v obou případech, ale když podesáté slyšíte Poupata, začíná to být přece jen trochu moc. Neříkám, že disko-trisko z Horečky sobotní noci je můj šálek kávy, ale po Poupatech to byla "procházka růžovým sadem".
Takže do všech příprav okolo sálu, kapely, zvukaře, tomboly, lístků a škemrání u sponzorů jsme se scházeli a snažili se něco secvičit. Každá bitva potřebuje generála, tudíž i my jsme do naší války s tanečními pohyby a kreacemi pořebovali velení (zvlášť část s absolutním hudbením hluchem, do které se hrdě hlásím:-)). Celé předtančení, nebo aspoň základ (na detailech jsme se podíleli všichni) vymyslela kamarádka Majda, které jsem tuhle roli vůbec nezáviděla. Zvlášť když na scénu "nakráčela" pánská část, respektive její hlavní představitel, shodou okolností hlavní postava předtančení, který měl pořád "plnou hubu keců" a to i poslední den před plesem, kdy už na nějaké zásadní změny v choreografii a "nedej bože" v hudbě bylo opravdu trochu pozdě...
Nakonec jsme to ale nějak "splácali".:-)
Tím ale starosti nekončily. Nejvíce času nám nakonec zabralo balení lístků do tomboly. Minulý rok jsme totiž "tombolních lístků měly asi 1000, což se prodalo během hodiny. Tudíž jsme se rozhodly, že jich letos uděláme víc. Každý lístek jsme smotávaly a vsouvaly do brček, což je dost "piplačka". Poslední lístky jsme domotaly okolo desáté hodiny večerní den před plesem:-).
Na pátek, tzn. den plesu, jsme si mezi sebou rozdělily zbývající úkoly, které bylo ještě potřeba zvládnout. Dost jsme toho udělaly předem (víc než minulý rok), ale jak já byla naivní, když jsem si myslela, že všechno v pátek v pohodě stihnu. Vstávala jsem o půl 8 a už zhruba od tři čtvrtě na 8 jsem nestíhala:-D. Navíc jsem pořád přemýšlela, co všechno nemám... To se nakonec vyvrbilo do (bez nadsázky) zázraku, že jsem zapomněla jen vzít toastovač, což se dalo celkem snadno spravit:-) Naštěstí...
I přes celkem hladký průběh příprav plesu, až na pár maličkostí, jsme měly všechno připraveno v 6, přičemž ples začínal v 7. Ale hodina je celkem pohodová rezerva na převlečení a zkulturnění se:-)
V 7 bylo tudíž všechno "ready" a ples mohl začít.
S pohledem zpět celý ples proběhl hladce a byla to vlastně skvělá akce. I to předtančení nakonec mělo obrovský úspěch, dokonce jsme ho museli opakovat:-) (stejně jako minulý rok)... Nezbývá než doufat, že se plesová tradice udrží a že všechny plesy budou stejně dobré nebo dokonce ještě lepší:-)
Pozn.:
Pokud Vás zajímá předtančení:
Poupata (Michal David) a choceňská Spartakiáda: http://www.youtube.com/watch?v=m55a15DYYGY
Horečka sobotní noci a Flashdance: (ještě dodám:-))
úterý 5. dubna 2011
Králova řeč (The King's Speech)
Režie: Tom Hooper
Hlavní role: Colin Firth, Geoffrey Rush, Helena Bonham Carter, Guy Pearce
Recenze:
4 Academy Awards 2010:
Nejlepší film: Králova řeč
Nejlepší režie: Tom Hooper
Herec v hlavní roli: Colin Firth
Nejlepší původní scénář: David Seidler
8 nominací:
Herec ve vedlejší roli: Geoffrey Rush
Herečka ve vedlejší roli: Helena Bonham Carter
Kamera, Střih, Hudba, Výprava, Kostýmy, Zvuk
Film o neuvěřitelném příběhu, ve kterém se povedlo prostě všechno. Atmosféra je bez nadsázky strhující a já osobně jsem z kina vyšla jako omráčená. Doslova "speechless":-), což nebylo způsobeno "jen" závěrečným proslovem krále, při kterém běhá mráz po zádech, ale také se na tom podílel pocit, že něco takového se jen tak nevidí...
Obsazení filmu nemohlo dopadnout lépe. Přestože mohl mít Colin Firth při přípravě na roli problémy s koktáním (učitele koktání prostě nenajdete, ať hledáte, kde chcete), zhostil se své úlohy znamenitě. Nic dlužen mu nezůstal ani Geoffrey Rush v roli excentrického Lionela Loguea. Této ústřední pánské dvojici zdatně sekunduje Helena Bonham Carter v roli Alžběty.
Navzdory tomu, že je film situován v relativně vážném období a do rozhodně neveselé doby, je proložen odlehčujícím humorem, který ho řadí do úplně jiné kategorie než jenom "historický velkofim". (5/5)
Děj:
Po smrti anglického krále Jiřího V. a skandální abdikaci Eduarda VIII. (Guy Pearce) se na trůn dostal Jiří VI. (Colin Firth), který trpěl vadou řeči - koktal. Země na prahu WWII zoufale potřebovala silného vůdce, o kterého se bude moci opřít. Proto králova manželka Alžběta (Helena Bonham Carter), budoucí "královna matka", sehnala pro svého chotě doktora specializujícího se na vady řeči. Excentrický Lionel Logue (Geoffrey Rush) se svého pacienta ujme, ale tentokrát se musí vyrovat a vypořádat nejen se zmíněnou vadou řeči, ale také s urozeným původem svého pacienta.
S pomocí Loguea se král a za podpory svých nejbližších, král tuto vadu překoná a je schopen bez zadrhávání pronést zásadní řeč v rádiu, která sjednotí anglický lid do válečné bitvy. Lionel Logue se po komplikovaných začátcích stal královým "doktorem mluvení" a přítelem a dokonce mu vděčný král udělil zválštní vyznamenání "Commander of the Royal Victorian Order", což je zvláštní vyznamenání, které se udílí za "osobní služby Monarchovi".
Silný film o tom, že i král potřebuje přítele...
Pozn.:
K neuvěřitelnému filmu o neuvěřitelném, ale pravdivém příběhu se váže neuvěřitelná historka o vzniku scénáře (David Seidler). Scénárista David Seidler slyšel králův památný projev v rádiu, když byl ještě kluk a ten na něm zanechal takový dojem, že v dospělosti napsal dopis vdově po králi, královně matce, ve kterém ji požádal o autorská práva na zfilmování příběhu. Královna mu je udělila, ale požádala ho, aby se zfilmováním počkal až po její smrti, protože jsou to pro ni příliš bolestné vzpomínky. David Seidler svůj slib splnil a vedle skvělého scénáře, vyšla najevo i tato událost, za něž si Seidler zcela oprávněně vysloužil Oscara za nejlepší původní scénář od Filmové Akademie.
Hlavní role: Colin Firth, Geoffrey Rush, Helena Bonham Carter, Guy Pearce
Recenze:
4 Academy Awards 2010:
Nejlepší film: Králova řeč
Nejlepší režie: Tom Hooper
Herec v hlavní roli: Colin Firth
Nejlepší původní scénář: David Seidler
8 nominací:
Herec ve vedlejší roli: Geoffrey Rush
Herečka ve vedlejší roli: Helena Bonham Carter
Kamera, Střih, Hudba, Výprava, Kostýmy, Zvuk
Film o neuvěřitelném příběhu, ve kterém se povedlo prostě všechno. Atmosféra je bez nadsázky strhující a já osobně jsem z kina vyšla jako omráčená. Doslova "speechless":-), což nebylo způsobeno "jen" závěrečným proslovem krále, při kterém běhá mráz po zádech, ale také se na tom podílel pocit, že něco takového se jen tak nevidí...
Obsazení filmu nemohlo dopadnout lépe. Přestože mohl mít Colin Firth při přípravě na roli problémy s koktáním (učitele koktání prostě nenajdete, ať hledáte, kde chcete), zhostil se své úlohy znamenitě. Nic dlužen mu nezůstal ani Geoffrey Rush v roli excentrického Lionela Loguea. Této ústřední pánské dvojici zdatně sekunduje Helena Bonham Carter v roli Alžběty.
Navzdory tomu, že je film situován v relativně vážném období a do rozhodně neveselé doby, je proložen odlehčujícím humorem, který ho řadí do úplně jiné kategorie než jenom "historický velkofim". (5/5)
Děj:
Po smrti anglického krále Jiřího V. a skandální abdikaci Eduarda VIII. (Guy Pearce) se na trůn dostal Jiří VI. (Colin Firth), který trpěl vadou řeči - koktal. Země na prahu WWII zoufale potřebovala silného vůdce, o kterého se bude moci opřít. Proto králova manželka Alžběta (Helena Bonham Carter), budoucí "královna matka", sehnala pro svého chotě doktora specializujícího se na vady řeči. Excentrický Lionel Logue (Geoffrey Rush) se svého pacienta ujme, ale tentokrát se musí vyrovat a vypořádat nejen se zmíněnou vadou řeči, ale také s urozeným původem svého pacienta.
S pomocí Loguea se král a za podpory svých nejbližších, král tuto vadu překoná a je schopen bez zadrhávání pronést zásadní řeč v rádiu, která sjednotí anglický lid do válečné bitvy. Lionel Logue se po komplikovaných začátcích stal královým "doktorem mluvení" a přítelem a dokonce mu vděčný král udělil zválštní vyznamenání "Commander of the Royal Victorian Order", což je zvláštní vyznamenání, které se udílí za "osobní služby Monarchovi".Silný film o tom, že i král potřebuje přítele...
Pozn.:
K neuvěřitelnému filmu o neuvěřitelném, ale pravdivém příběhu se váže neuvěřitelná historka o vzniku scénáře (David Seidler). Scénárista David Seidler slyšel králův památný projev v rádiu, když byl ještě kluk a ten na něm zanechal takový dojem, že v dospělosti napsal dopis vdově po králi, královně matce, ve kterém ji požádal o autorská práva na zfilmování příběhu. Královna mu je udělila, ale požádala ho, aby se zfilmováním počkal až po její smrti, protože jsou to pro ni příliš bolestné vzpomínky. David Seidler svůj slib splnil a vedle skvělého scénáře, vyšla najevo i tato událost, za něž si Seidler zcela oprávněně vysloužil Oscara za nejlepší původní scénář od Filmové Akademie.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)




